Mary Duras, Oblastní galerie Liberec, 12. 6. – 31. 8. 2014
Mary Duras (1898–1982)
Oblastní galerie Liberec, příspěvková organizace, Masarykova 723/14, 460 01 Liberec
12. 6. – 31. 8. 2014
Út–Ne 10–17h, Čt 10–19h
Každý čtvrtek vstup zdarma
www.ogl.cz
www.maryduras.com
kurátor, koncepce: Ivo Habán
německé překlady: Anna Ohlidal
anglické překlady: Petra Hanušová
grafické řešení: Belavenir
architektonické řešení: 0,5 Studio
Mary Duras patří k několika výjimečným ženám, které zazářily na pražské umělecké scéně první poloviny 20. století. Povědomí o její tvorbě nebylo na rozdíl od řady jejích německy hovořících současníků a současnic činných v meziválečném Československu nikdy zcela vymazáno z příběhu českých dějin umění. Německý jazyk a dvojí emigrace ji však chtě nechtě přesto odsunuly na jeho okraj. Vytěsnit Mary Duras zcela snad ani nebylo možné, neboť její vazby do česky hovořícího prostředí, stejně jako nesporné mezinárodní úspěchy a renomé prostě nešlo jednoduše přehlédnout. A to ani v dobách, kdy se tvorba německy hovořících umělců a umělkyň stala v Československu nežádoucím a zamlčovaným tématem. Sochařka měla, řečeno velmi zjednodušeně, pouze tu smůlu, že byla žena, hovořila německy a tvořila v dlouho podceňovaném realistickém neoklasicistním duchu.
„Česko-německo-rakouskou“ sochařku Mary Duras lze bez nadsázky označit jako kosmopolitní umělkyni. Narodila se ve Vídni, velkou částí svého života je spojená s Prahou, vedle ní však žila také v Drážďanech, New Yorku, Paříži, Londýně, Hamburku a Štýrském Hradci. Její umělecká dráha je učebnicovou ukázkou nástupu žen na akademie počátkem dvacátých let 20. století a jejich suverénního vykročení na meziválečnou výtvarnou scénu, zde navíc do světa sochařství, tradičně považovaného za výsostnou doménu mužů. Průřez tvorby Mary Duras proto doplňují také komparace důležitých děl jejich vrstevnic, s nimiž se umělkyně potkávala na domácích i zahraničních přehlídkách. Prezentovány jsou spolužačky a přítelkyně Mary Duras z ateliéru Jana Štursy Gabriele Waldert, Marta Jirásková a Hana Wichterlová a spolu s nimi také meziválečná díla dalších německy hovořících sochařek Helene Scholz-Železny, Marty Schöpflin a Ilse Pompe.
Příležitost shlédnout uceleně tvorbu Mary Duras se českému publiku otevírá po více než padesáti letech. Rozsáhlá retrospektiva vůbec poprvé nabízí pohromadě nejvýznamnější díla autorky z Národní galerie v Praze, tuzemských institucí a důležitý soubor děl z pozůstalosti v zahraničí. Díky pochopení a laskavosti dědiců tak může být prezentován plastický obraz celoživotní tvorby klíčové umělkyně okruhu Prager Secession, která se účastnila pařížských salonů, Benátských bienále a jako jediný český zástupce prorazila do Berliner Secession. Divákům se současně pootevře pohled na dosud méně známou tvář prvorepublikové sochařské scény v Československu, která ačkoli bývá tradičně spojována se světem mužů, přinesla také pozoruhodné výkony některých dnes spíše opomíjených žen-umělkyň.
Záštitu nad výstavou převzali ředitelka Rakouského kulturního fóra v Praze, Mag. Natascha Grilj a pan Moon Hayong, velvyslanec Korejské republiky v České republice, jejíž ambasáda využívá v současnosti někdejší vilu Alexandra Schücka v Praze-Troji. Na terase vily Schück, jež patřila rodině sochařčina druhého manžela Arnolda Schücka, stála v meziválečném období monumentální socha Eva. Právě ta se dnes nachází ve fondech Národního památkového ústavu. Nově restaurovaná statue je prezentována v zahradě státního zámku Hradec nad Moravicí.
Výstavu Mary Duras volně doprovází reprezentativní dvojjazyčná monografie s katalogem díla umělkyně, vycházející ve spolupráci nakladatelství Arbor vitae a Národního památkového ústavu, s laskavou podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti.