Maxim Kopf, Uhelný revír falknovský, 1929
Opus magnum, 30. června – 2. října 2016
kurátor: Ivo Habán (NPÚ, ÚOP v Liberci)

Maxim Kopf, Uhelný revír falknovský [Tagbau im Kohlenrevier Falkenau], 1929, olej, plátno, 127 × 215 cm, Galerie umění Karlovy Vary, inv. č. O 563

„Jediný známý monumentální obraz Maxima Kopfa (1892–1958) nás zavádí do období, kdy se malíř po čtyřech letech strávených v cizině vrátil do Prahy. Zde se věnoval založení spolku Prager Secession, mezi jehož podporovateli nechyběli představitelé německy hovořících elit, včetně bankovního domu Petschek & Co. Pražští Petschkové vlastnili řadu firem navázaných na těžební průmysl ve falknovském revíru (Falknov byl tehdejší název Sokolova). Zároveň byli mecenáši umění a mj. podporovali i nákupy Ministerstva školství a národní osvěty. Tyto okolnosti naznačují, proč v létě 1929 získal Kopf jako jeden z mála českých Němců od ministerstva zakázku na monumentální obraz krajiny a proč také zvolil tento námět – čerstvě modernizovaný lom Luitpold (po roce 1945 Antonín) v Dolním Rychnově, provozovaný firmou ve vlastnictví pražských Petschků.“

V průběhu roku 2016 jsem pro Marcela Fišera v Galerii výtvarného umění v Chebu připravil Opus magnum, věnovaný výjimečnému obrazu Maxima Kopfa Uhelný revír falknovský. Na několik měsíců jsem se ponořil do studia historie povrchové těžby na severu Čech. „Doloval“ jsem v archivech a tamních muzejích. Díky cenným konzultacím s archiváři Petrem Beranem a Petrem Čalounem jsem získal informace z Archivu společnosti Sokolovská uhelná, a.s., pátral jsem v Archivu České národní banky, ve Státním oblastním archivu v Praze, v Národním archivu, ve fondech Ministerstva kultury. Hodně mi pomohl také důlní historik Jaroslav Jiskra a topografickou lokalizaci mi pomohl určit ředitel Muzea Sokolov Michael Rund. Věděl jsem o několika dalších meziválečných dílech spojených s touto problematikou a další jsem objevil. Usilovně jsem se snažil zjistit okolnosti vzniku obrazu a rozklíčovat strukturu vztahů a vazeb, odehrávajících se na pozadí Prager Secession. Tyto společenské vazby, jak se ukázalo, nejspíš logicky k této Kopfově zakázce vedly. Nebylo to v žádném případě „ložené“ téma a jak už to bývá, vzalo mi mnohem více času, než jsem očekával. Pamatuji si jak jsem běhal s foťákem po haldách zarůstajících náletem a snažil se dešifrovat proměny krajiny, které se od doby vzniku obrazu odehrály. O mém úsměvném průniku kunsthistorika do oboru hornictví nemluvě. Opus magnum byla krásná spolupráce s Marcelem Fišerem. Rád na ni vzpomínám. Výsledkem je osmistránková skládačka – pohádka o vzniku velkého obrazu, s několika dalšími analogiemi, zachycujícími dnes již proměněnou meziválečnou realitu severu Čech.